Pochod po Domažlicku

19. 7. 2003

19. 7. 2003 20. 7. 2003

Sobota 19. 7. 2003

Máma byla pozvána svou spolužačkou z vysoké školy Hankou na pochod do okolí Domažlic. Původně měl jet táta, ale zase ho něco bolelo nebo měl moc práce, takže když mi máma nabídla ať jedu místo něj, tak jsem přikývla. Vyrazily jsme ráno na vlak v 7:16, přestože bychom mohly jet až o půl hodiny později, ale kdo má Českým drahám věřit?!? V Berouně jsme přestoupily na rychlík do Furth im Wald a jely do České Kubice, kde jsme vystoupily v 10:36. Ačkoli to bylo nádraží, neměli tam úschovnu, naštěstí byl výpravčí tak hodný a nechal nám batoh u sebe v kanceláři. Prohlídly jsme si u nádraží mapu a zkonstatovaly, že většina značek a míst na naší mapě vůbec není! Prošli jsme po modré značce Českou Kubicí a u silnice na Folmavu jsem dlouho zdržovala fotografováním motýlů... :-)

Pak jsme měly přijít k nějakému rozcestí Nad Folmavou, ale na setkání značek nic nebylo... Tak jsme se rozhodly jít dál po zelené a doufaly jsme, že jdeme správným směrem na Čerchov. Vybraly jsme naštěstí správně, jak nás přesvědčil pomník v zaniklé vesnici. Cesta byla opravdu dlouhá a pořád do kopce, tak jsme si povídaly. U hranic pak značka zmizela, protože zřejmě pokáceli stromy se značkami. Ale naštěstí jsme ji brzo našly a za chviličku nás dovedla ke Třem znakům (Dreiwappen). Je to staré hraniční znamení na historických hranicích Čech, Bavorska a Horní Falce. Ve skále jsou vytesané znaky těchto zemí a nahoře na ní je křížek. Musím vyzdvihnout obzvlášť krásné odpočívadlo se stolem z kamene. Tady se máma dala do řeči s dalšími dvěma účastnicemi pochodu, aby zjistila jestli stihneme vlak. Na Čerchov to už nebylo moc daleko. Prohlédly jsme si tam rozhlednu a pak i okolí z rozhledny. Vystoupily jsme na vrchol Čerchova a také jsme žasly nad ostnatými dráty okolo. Pak následoval po modré značce nádherný úsek nesoucí jméno Hanova stezka. Jsou to krásné chodníky, které udělal Klub českých turistů někdy za první republiky, ale za komunismu se tam pak vlastně 40 let nesmělo! Stezka končí u České studánky, která je opravdu moc krásná.

Dál jsme šly po žluté k Zelené chýši. Ona tam opravdu uprostřed lesa je taková chata! Sama o sobě není moc zajímavá, ale nachází se u ní fantastická studánka. A hned kousek od ní rostl nádherný buk, takže jsem si neodpustila fotku...

Odtud jsme pak vyrazili po červené do České Kubice a u silnice na Folmavu jsem opět fotila motýly. Na nádraží jsme dorazily asi půl hodiny před odjezdem vlaku, takže jsme si v klidu vyzvedly batoh. Ještě než přijel vlak se tu sešla další skupinka účastníků pochodu. Byly jsme moc rády, protože samy bychom asi těžko v Domažlicích hledali tělocvičnu, kde se má přespat. Na místě se máma dohodla s Hankou, kde se máme uložit a že se půjdeme podívat na ponocného. To je nová Domažlická atrakce, bohužel jen v sobotu! Představení to bylo pěkné.

Pak jsme se šly najíst do historické krčmy U Meluzíny. Měli jsme bramborové placky s podmáslím a napůl salát. Všechno to bylo moc dobré. Nakonec jsem usnula s příjemným pocitem, že jsem ušla 28 km, teda vlastně asi 30 když se všechno sečte.

<< < > >>