Pochod po Domažlicku

20. 7. 2003

19. 7. 2003 20. 7. 2003

Neděle 20. 7. 2003

Ráno jsme si daly čaj a buchtičky. Po domluvě s Hankou jsme vyrazily napřed na prohlídku města. Domažlice jsou moc krásné! Šli jsme s Hankou, jejím manželem a synovcem Markem směr rybník Babylon. Nejprve chvíli korytem potoka, kde rostl úžasný strom.

Pak alejí až na kopec, kde je poutní místo Sv. Vavřinec, celkem nezajímavý kostelíček. Odtud pak přes louky a les k rybníkům. Cestou jsem si povídala s Markem, takže se vedro dalo lépe přežít. Oni se pak u Babylonu oddělili a šli na koupaliště. My jsme se jen velice rychle vykoupaly a pokračovaly dál v cestě už jen ve dvou. Přes les jsme došly do Pece, kde mají velice zvláštní kapli a také pojízdný ateliér malíře J. Špillara. Pak jsme pokračovaly výstupem na Výhledy, kde je pomník J. Š. Baara. Dál nás cesta zavedla do Chodova, kde nás velmi zaujal smírčí kříž, a do Trhanova, kde nás naopak nezaujal Lomikarův zámek. Odsud jsme zamířily na kopec Hrádek, kde pro změnu stojí Kozinův pomník. Dál jsme pokračovaly dolů do Újezdu, kde je Kozinův statek. Mě ovšem mnohem víc zajímaly nádrže s lekníny a ibišek na něčí zahradě.

Z Újezda jsme po silnici šly až do Domažlic, protože nejel žádný autobus a my chtěly dojít před 17. hodinou, abychom stihly vylézt na věž kostela Narození Panny Marie. Cestou jsme se málem uvařily, ale nakonec jsme to přežily a dokonce jsem si i nakoupily. Po vyhlídce z věže jsme ještě pokračovaly v prohlídce města, zašly na zmrzlinový pohár, a pak jsme se vydali do tělocvičny sbalit věci na vlak.

Jel s námi i Marek, protože musel být v práci. Hanka s manželem nás všechny odvezli na nádraží. Odjížděli jsme vlakem v 19:35, takže doma jsme byly půl hodiny před půlnocí.

<< < > >>