Tábor Veselé Bahno IV.

29. 6. 2003

29. 6. 2003 30. 6. 2003 1. 7. 2003 2. 7. 2003 3. 7. 2003 4. 7. 2003 5. 7. 2003

<< < > >>

Sobota 28. 6. 2003

Z Prešova jsem se přes Košice dostala do Plešivce něco před 17. hodinou a na nádraží už byl Pavouk a Jirka s Janou. Čekali jsme na vlak od Bratislavy, jestli ještě někdo dorazí. Přijela ještě Markéta a Tomáš, jeden ze tří nových lidí na letošním Bahně. Nikoho dalšího jsme už nikde neviděli, tak jsme vyrazili směr Ardovo. Ani jsme nestihli dojít k řece a proti jelo auto s Džorčem, Gabčou a Kleofášem. Kleofáš se přidal k nám, a tak jsme veškeré batohy naházeli do auta a šli jen tak nalehko. Stavili jsme se v Plešivci na první kofole, abychom se občerstvili na cestu. V Ardově už byl Bobek, se svým autem Zúgó, a Kolík. Ardovo vypadalo úplně stejně jako před rokem, jen městský úřad byl kvůli slavnostem opravený a nádrž u vyvěračky byla vyčištěná. U Milana se toho změnilo víc, protože si s manželkou pořídili prasátka a kočku. A ještě se připravovali na vykopání elektřiny do domu. Přijeli jsme zrovna v den, kdy v Ardovu byla vesnická zábava, kam nás Milan pozval. Vůbec mě to tam nebavilo, stejně jako všechny ostatní, nečepovali totiž ani kofolu :-((. Odebrali jsme se tedy po nějaké době k Milanovi a hrálo se na kytaru. Někdy tou dobou dorazila ještě Pája, další nováček. Já jsem se hned na začátku zavrtala do spacáku a poslouchala dokud mne nepřemohl spánek. Nejvíc mě potěšil Bobek s písničkou Paměť stromů, která se mi moc líbí.

Neděle 29. 6. 2003

Druhý den jsme vyrazili obtěžkáni zavazadly k Trojskému ponoru, kde jsme měli pokračovat v práci už třetím rokem. Cesta byla náročná jako každý rok, přeci jen je to asi 5 kilometrů a já s batohem se vleču jako šnek. Okoukli jsme „díru“ a tábořiště, které se vůbec nezměnilo. Zato ponor se na jaře zavalil, takže nás čekalo nepříjemné odklízení spadané hlíny a kamenů. Výdřeva naštěstí vydržela, ale bylo zřejmé, že bude potřeba udělat další dole, jinak se to může celé zavalit. Kluci se hned vrhli do stavby přístřešku na spaní a my jsme přihlížely, jak vědecky to řeší. Všichni se zabydleli a trochu se i pracovalo, ale byli jsme pozváni Milanem na guláš, takže jsme se někdy k večeru vydali zase do Ardova. Guláš nebyl a bohužel tím gulášem to neskončilo, ale problémy s Milanem pokračovaly dál v podobě nefunkčních baterek, které nám znemožňovaly po mnoho dnů práci. V Ardovu se k nám přidala Eva, poslední nováček na táboře, a dorazil i Doktor (Radek).

<< < > >>