U moře v chorvatském Živogošče

26. 8. 2003

21. 8. 2003 22. 8. 2003 23. 8. 2003 24. 8. 2003 25. 8. 2003 26. 8. 2003 27. 8. 2003 28. 8. 2003 29. 8. 2003 30. 8. 2003 31. 8. 2003

<< < > >>

Úterý 26. 8. 2003

Ráno nás vzbudil déšť kolem půl sedmé. Táta vyběhl zavřít stan, ale něco opomněl, takže nám dovnitř stejně trochu napršelo. Když jsme se konečně vykopali na snídani, tak jsme byli mile překvapeni teplým párkem k snídani. Koupili jsme chleba a Ramu a protože pořád pršelo, tak jsme zalezli zpět do postele. Kolem jedenácté, když přestalo pršet, jsme vyrazili ke kapličce na kopci. Cesta vedla přes les zasažený požárem a vesničku Strn, které se oheň těsně vyhnul. Hodně jsem tu spoušť fotila.

domek ve vesnici Strn, který oheň jen těsně minulZdena na cestě zčernalým spáleništěm

Bolely mě obě uši, takže mi výstup zrovna moc nesedl. Máma mi poradila, že to může být vpáčený bubínek, díky čemuž se mi podařilo jedno ucho profouknout. Od kapličky byl pěkný výhled, ale sešlo se moc lidí, a tak se nedalo moc fotit. K obědu jsme slupli chleba a tuňáka s vejci. Odletěla nám v tom větru nahoře igelitová taška od chleba a nádherně plachtila nad krajinou.

pohled na spáleniště směrem k našemu kempuohořelé pobřežíkaplička v obležení turistů

Dostala jsem deštník, že půjdu dolů, zatímco ostatní polezou na horu Susvid. Kvůli focení jsem šla kousek za nimi a pak na mě máma zahalekala, že se tamtudy taky dostanu dolů. Já se ale potřebovala ještě vrátit ke kapličce a vyfotit ji bez lidí. U kapličky poletovali otakárci a další motýli.

ohořelá vegetace v okolí kapličkykaplička s ostrovem Hvar v pozadí

Sešla jsem dolů a že bylo ještě brzy, tak jsem se vydala na neprojitý kousek druhé cesty ke kapličce. Cestou jsem prolezla jeskyně upravené pro dobytek, ale teď taky vyhořelé a pak staré rozpadlé domky. Došla jsem až na místo, kde už jsem byla z druhé strany, a šla zase zpět. Udělala jsem si odbočku po té cestě na vrchol a pak ještě jednu po neznačené cestě.

trosky domudům a strom splývají v jedno

Do kempu jsem dorazila před pátou a jaké bylo moje překvapení, když jsem dorazila ke stanu a tam už byla Zdena! Nechtěla jít nahoru, tak se taky oddělila. Po malém občerstvení jsem šla skoro na hodinu plavat. Před stanem nám zase skákali earobic a já psala deník. V sedm dorazili máma s tátou. K večeři byla polévka, skutečný salát a boloňské špagety a jako zákusek banán. Koupili jsme si ještě meloun. Poté už jen vyčistit zuby a spát.

<< < > >>